Práce a nástin toho, co se tu dělo či děje :-)

Poslední příspěvek je z dávna. Tak přemýšlím jak to pojmout. A už jsem to vymyslela. Byla jsem na pár výletech a událo se několik věcí: zachraňovali jsme Montyho, protože se zaseknul ve sněhu na krajnici a pak Jaicka (sousedi kiwíci), lyžovali jsme v Lake Louise pak sushi v Banffu, backcountry na Rudy's, navštívili mě Češi a Brazilec, setkalo se několik prima večírků (hodně z nich s Jamessem a Emou, pak prima večírek s lidma z práce), koupila jsme nové lyže, byla na bowlingu (ale byly to kuželky), našla jsem si učitele angličtiny...

Tak nějak ve zkratce. Rozhodně se stále hodně pracuje. Makám 5 dní v týdnů osm hodin denně s 30 min pauzou na oběd, takže na nic ostatního upřímně nemám moc sílu. Pěkně jsem tu v tomto směru zlenivěla. Dlouho žádné běhání, žádné velké sportování - pooo. Můj jediný sport je uklízení, což je vcelku rychta a ve volných dnech lyžuji. Dvakrát nás pustili dřív z práce, tak jsme po práci mohli zalyžovat, což bylo velmi příjemné. Když člověk rozhýbe tu únavu, tak to jde. Budu muset nebýt líná a začít chodit po práci běhat. Ale ona je tma! A já jsem tak línááá. Ale polepším se.
V práci začala být veliká legrace. Máme náš uklízecí humor. Je to asi těžké pro někoho, kdo je s námi a neuklízí, bo trošičku meleme z cesty. Hlavními tématy jsou: ocet a závislost na octu (tím čistíme), zlatý mop pro nejlepšího uklízeče, housekeeping olympiáda, kterou tajně plánujeme, vysavač jménem Henry, housekeeping song (zkusím někdy nahrát až bude Reece s Marion zpívat, to za to stojí).
Jeli jsme takhle jednou z práce a vzali stopaře, chudák nechápal. Vymýšleli jsme historky s Arthurem, jak Bellstar (náš hotel) vytváří novou závislost a to na octu. Že již nemůžeme bez octa ani být a správný závislák si nosí svůj octohadr v bundě v kapse :-D a že se časem budou potulovat Goldenem klepající se závisláci s octovýma hadrama. Druhým tématem byl zlatý mop, pro nejlepčího uklízeče, že ten kdo tento imaginární mop vyhraje si ho pověsí na zeď jako trofej a bude ho ukazovat svým vnoučatům - u toho jsme se málem smíchy počůrali. Náš stopař pravděpodobně odpočítával, kdy už vystoupí. Pak následovala smyšlená houskeeping olympiáda s disciplínama: ukliď pokoj, kdo nejrychleji povlíkne postel, skákání v povlaku na polštář a podobné domácí disciplíny... je to neskutečná legrace. Musíme nějak přežít. Ještě je vtipné, že jsme tu většinou vysokoškoláci, tak občas to má grády - vcelku lacinej ale chytrej humor. Užívám si to.
Nejraději pracuju s Rachel, které je 19, ale je s ní horzná legrace. Nemusíme mluvit, jenom se na sebe podíváme a už se tlemíme. Ian mě podezírá, že ji miluju. Vyprávím o ní neustále. Jednou jsme našli v práci asi půl litru vodky - tak jsme si udělali zábavnější poslední půlhodinu možná hodinu. Tlemili jsme se jak blázni. Uklízeli rychlostí světla a ještě nás to bavilo. K tomu jsem se omylem osprchovala při čištění koupelny, což je vcelku rutina, ale díky omámení alkoholem mi trvalo vcelku dlouho, než mi došlo, co se děje. Pěkě jsem promokla. Rachel se samo řezala smíchy, protože já taky. Už nás zbytek prokouk a jsme tročku známé jako vytlemené komando. Dneska jsme se připojila ke skupince, kde Rachel pracovala, a Ares jen říkala - ajaj - Tereza a Rachel spolu... a kroutila očima :-) no snad jim nelezeme moc na nervy. Protože mi si to užíváme velice. Tu pár fotek z práce, abyste věděli jak se věci mají:
Rachel - oznamujeme obří bordel - hosté budou platit za extra úklid.

Rachel v akci.

Bylo to foceno ze stolu O:-)

Já a špenátový Dip.

Prostě čuňátka - jako já platím, ty ukliď - chro chro !!!

Ještě pár obrázků z uklidů z minulého týdne, kdy jsme čistili velmi důkladně jednu místnost ve třech lidech a pak nám přišli na pomoc další - tak nás bylo v místnosti asi více než nábytku :-)

Arthur - fandím mu!!! Dávej, dávej - koupelna čeká!

Laurene - koukněte jak rychle čistí - obličej ostrý ruka mázlá!

Marion - ta má nej hlášky - vůbec se nemaže s výslovností místou houms říká oums, místo šíts říká šits ...

A ano, došlo na našeho největšího hrdinu na Henryho. Henryho má každý rád, je to náš kamarád. Jednoho dne z něho udělal Reece Henrietu - mám důkaz :-) Reece je nejrychlejší uklízeč - jen se na pokoj podívá a už je čistý. Šmelí to neskutečně, ale šmelí to výborně - nedělá skoro nic a vypadá to čistě! Mám se od něho hodně co učit, bo umět dobře šmelit se v téhle práci rozhodně hodí. Zejména ve dny jako byl minulý pátek, kdy jsme museli v 6 lidech uklidit 37 pokojů - normálně jich stihne takový tým tak 20 :-D To bylo rychlouklízení - superman hadr. Peklo. Trošku chyba managerů, hrozně si přeji, aby už chyby nedělali!
Reece vytváří Henrietu.

Povedla se. Kdybyste nezpozorovali - nasadili jsme Henrymu růžovou čelenku a nakreslili mu řasy!

ÓÓÓ ano - hrdý otec :-P

Ještě vcelku zábava. Měli jsme uklízecí trénink. Tak to byla neskutečná taškařice. Chlapík s naprosto vážnou tváří vyprávěl kolik kde napočítal vlasů - on to myslel naprosto vážně????!!! Magořina a pak nám vyprávěl jak máme zdravit zákazníky a jak máme uklízet a pak byl test - jeslti poznáme špinavou místnost od čisté. Dělali jsme si z toho prču asi hodinu na naší party v domě Francouzek (Marion, Laurene). Jo a chlapík s náma nechtěl hrát hry, prý, že jsme zlobivý tým, že bychom to nehráli. Mamlas! To se hrozně spletl - hry by hrál každý - jsme hraví a veselí, jen neberem uklízení jako naší životní prioritu!
Ještě přemýšlím, co z práce bych nahodila. Ale asi prodnešek stačí, abyste nemysleli, že jsme se totálně zbláznila z uklízení. Hulalalamuhahahajajajahučača!