Vánoce

Vánoce byly rozhodně bílé :-) Nevěděla jsem, co budu dělat. Nějak jsem výrazně nic neorganizovala ani neřešila. V nabídce byla večeře u německého páru. Jsou vcelku milí, ale moc je neznám, tak se mi tam jakože nechtělo i chtělo. Pak Tobi - je fain, ale to se mi taky moc nechtělo. Nakonec se mě Ian ptal: "Co děláš na Vánoce." Říkám: "Asi nic." Tak se podivoval, že jako budu sama doma. On byl pozván na večeři ke svému šéfíkovi. Je to už taková jejich tradice. Tak na mě koukel očima a pak říká: "Tak já se zeptám Mika, jestli můžeš taky přijí. Nejsem úplně v situaci, abych tě tam mohl pozvat." Sešlo se to! Vánoce strávím s pravou kanadskou rodinou se všemi jejich zvyky. Paráda. Nečekám od toho nic a zároveň jsem maličko nervózní. Ale tak bude tam Ian, tak je to v klidu. Nebudu tam úplně sama.

24.12. Je to tu. Moje první Vánoce bez maminky!!! Jaký to bude? Od osmi od rána jsem seděla u netu, abych neprošvihla skype přípytek s našima. Stihla. Bylo to pěkné. Seděli tam nasáčkovaní v té naší malé kuchyni a byli roztomilí! Pak jsme jeli s Ianem na kopec polyžovat. Jen takhle ve dvou, což bylo fain, protože mi kluk ukázal nové cesty. Měla jsme svého soukromého průvodce. Byl nádhernej den, tak jsem si k Vánocům nadělila sjezd Glory a T2 (T2 vlevo na mapě, Glory je na druhém vrcholu zleva - ta cesta nejvýš - mapa v odkazech vpravo) - na obě cesty se musí vyšlápnout po svých od vrcholu vleku. Glory cca 15 min a na T2 cca 25min. Den byl famózní, sníh nádherný a sjezd la paráda. Svítila jsem jako sluníčko. Po tom, co Ian šel do práce jsme osiřela na sjezdovce, tak jsem si zašla na vánoční kafíčko do Eagleeye - což je restaurace na vrcholku. Znám personál, takže se na mě usmívali jen samé známé tváře. Seděla jsem na baru, povídala si s Katie, až si přisedl jeden klučina. Kecali jsme asi hodinu. Ben to byl. Normálně přísahám Bohu, že Petr Špás má dvojče a já ho potkala. Nemohla jsme se neustále neřechtat. Byla s ním legrace. Jeli jsme spolu poslední jízdu. Nejlepčí bylo, když jsem vycházeli z restaurace, kluk couval, zakop, upad, ležel na zemi, smál se, vstal... a po celou dobu nepřetržitě vyprávěl historku, vůbec se nenechal rozhodit :-D byl roztomilej. Po jízdě jsme ještě dali pivko, vyměnili telefony a do té doby se neviděli. Což nevadí. Takhle je to perfektní vzpomínka na Špásodvojníka.

Večer jsem byla zmatena kvůli večeřím. Zjištění dne: Tu je večeře 25.12! Tak fain budu mít dvoje Vánoce. Protože ty moje byly definitivně tento den a žádný jiný. A zítra mám Vánoce s večeří s cizí rodinou. 25. ráno jsme měli ambice, že hrozně vstaneme a půjdeme lyžovat, ale počasí nic moc. Tak jsme to zazdili a jeli až na druhou hodinu do Winstonu, kde Ian pracuje, abychom pekli krocana. Moc jsem nechápala, kdo kde má být a kdy a proč. Naučila jsem se to tu neřešit. Někdy to nevím, bo to nikdo neví či mi to nikdo nepověděl, a někdy nic nevím, bo mě to v aj minulo. Je to takové moje soukromé denodenní dobrodružství. Jsem otevřena čemukoli. Nemám tu nic konkrétního na práci ani žádné plány, tak to nevadí. Pomáhala jsem v restauraci - dostala jsem za to vínko. Naběhli lidi kolem šesté a my jsme měli odejít. Ale Ian musel zůstat, protože samotný Monty (náš Novozélanský soused, který před týdnem začal pracovat s Ianem) by to tam sám nezvládnul. Takže jsem odešla sama s Mikem, kterýho jsem viděla dvakrát v životě a to byl ještě k tomu totálně na popel, k jeho rodině. Představili mě jako Terezu z Čech, která nikdy nejedla krocana a slaví normálně Vánoce včera. Bylo tu asi 15 lidí a byli na mě neskutečně hodní. Moc se mi večer líbil. Ian nestihl večeři. Dorazil až v devět. Pěkně jsem se ovínila - respektive Mike mě ovínil. Kdykoli jsem dopila, přiskočil a dolil mi číši. Před večeří jsem se pomodlili v kruhu a drželi za ruce (tradice - jinak rodina není věřící - modlitba byla velmi krátká :-)), najedli se, rozbalili vtipné dárky (ty leží na stole vedle talířů) a povídali a povídali. Asi v deset jsme nechali rodinu rodinou a šli s Mikem a Ianem k němu. Kluci řešili práci a já usnula na gaučíku skoulená jak koťátko mezi nima a jen meziřádky poslouchala o čem si povídají a bylo mi moc dobře. Marry Christmas Kanado!


Fotky z dnešní lyžovačky: Ufoni před sjezdem Glory!

Vrchol vleku. Tohle jsme museli sjet a zase vyšlápnout.

T2 vrchol