Matta jsme ubytovali v obýváku. Já jsem druhý den musela do práce a kluci šli lyžovat. Matt naposled viděl lyžovat Iana před 4-5 lety, což bylo před tím než začal lyžovat v Kicking Horse, tak se vcelku divil. Ian ho protáhl klasickým okruhem Glory, T1 a asi White wall nebo tak něco. Vcelku kluci museli i něco vyťapat. Starší bratr byl večer totálně vyřízen. Zjištění den, že na těch svých prkýnkách si tu rozhodně nezalyžuje. Ještě že šéfik zdejšího skishopu na kopci je rodinný znýmý, tak měl Matty parádní lyže, myslím, že na každý den jiné, zadarmo.
Následující den jsme jeli do Revolstoke, což je vyhlášené středisko. Byla mlha a tak divně mlžilo. Za mě – nikterak uchvácená jsem nebyla. Ale na druhou stranu v Goldenu jezdím s lidma, co to tu znají jak svoje boty. V Revolstoke jsme byli maličko ztracení a bylo hnusně, takže jsme se nemohli jít podívat na žádné pořádné hřebínky. Ještě jsem nad tímto střediskem hůl nezlomila. Uvidí se příště, pokud nějak příště bude. Mattymu se tu líbilo víc, protože jsme jezdili urolbované části a né ty magořiny, co v Kicking Horse. Je fakt, že lesíky jsou tu fakt pěkný, ne tak úzký. Jezdí se to pěkně a taky jsme našli takovou zahrádku kamennou – všude samý skok. Poprvé jsem vyzkoušela nové Diamondy. Na urolbovaných paráda, na hlubší sníh dobrý do lesa se bojit. To vůbec tak nějak nezatáčí v porovnání s těma K2. Den se nám povedl. Dali jsme oběd na kopci a večer dorazili zničení domů – je to dvě hodiny jízdy skrze Roggers pass,. Zajímavostí je, že musíte přejet hranici časového pásma, takže dorazíte do Revolstoke a máte hodinu navíc. Pokoukání z okna jedna báseň plus jsou v okolí dálnice lavinové svahy a sem tam mosty pro laviny. Impozantní podívaná. Večer jsme se jen zachumlali jak koťata a padli do hajan.
Bylo potřeba dát si též den voraz. Tak jsme zašli do vlčího centra. Mají to tam takové pěkné a maličké. Průvodce nám dělal Dave, který hraje na kytaru každý pátek ve Winstonu. Je to velmi charizmatický chlapík okolo 65, co hraje ty nejlepčí pecky a tváří se u toho božsky. Plus ví všechno o vlcích. Vlastně on je takový horský vlk. Vlčí centrum dokonce nabízí procházky s vlkama. Za dvěstě dolarů se můžete jít projít na dvě hodiny do divočiny, a když budete mít štěstí, tak se některý z vlků či vlčic nechá pohladit. O vlcích vám moc nenapíšu, nevím jak z toho vytvořit smysluplný odstavec. Ale bylo to zajímavé. Rozhodně každá smečka je velmi uzavřená a pevná skupina, což je takový základ.
Další den lyžování, přeci se tu nebude kluk flákat. Ian nás poprvé vzal na Ozone. Byl trošku smutný, protože James nakonec nešel, ale byl slunný den a lavinové nebezpečí spíže žádné, tak vyrazil s dvěma „profíky“. Trošku neodhadl, co můžeme jezdit s Mattem. Chudák byl slušne vyděšenej. Nástup na Girlfriend je uzounký. Museli jsme se prosmiknout mezi dvěma hradbamy (sníh a skála) na horní plošinku, ze které se pak dalo lyžovat. Nicméně se nenechte pléct – furt to bylo prudký jak sviň. S trochou paniky se to všechno zmáklo. Matt Ianana proklinal. Ian byl smutnej, že nemůže hopsnout nějaké skalky a já jsem měla klasický výraz, co nesjedu, to sešoupu no stress. Jízda huháááá. Matt byl nakonec nadšený, že něco takového sjel. Zářil jako sluníčko. Po cestě dolů jsme ještě maličko zablbli a skočila jsem si pěknou skočku. Já chci hopskat víc a víc a víc.
Mattovi se na návštěvě líbilo velice. Bylo prima mít tu někoho. Ian si to užil. Zářil a mluvil rychlostí světla, aby brácha věděl o všem, co se tu dělo, děje či bude dít. Matt jen kroutil hlavou, že bratr je magor na lyžích, že rozhodně netušil, že malý Ianek jezdí takovýhle věci. Taky se ptal, jestli rodiče vědí přesně, co lyžuje. Ian jen vrtěl hlavou se slovy to GoPro zkresluje to nevypadá tak jak to je… No prostě bratři v triku. Ian jel do Calgary hodit Matta na letiště s Taylorem, tak jsem se do auta necpala, ať si pánové užijou společného klidu. Byli opět nakupovat v TT marketu. Kluci se vyřádili – bo pošli dva kuchaře nakupovat. Koupili celého živého kraba. Vařili ho celý večer. Byl dobrej – kousek mi zbyl, když jsem po práci dorazila k Taylorovi domů.
Žádné komentáře:
Okomentovat